CGTN: Proč Čína urychluje výzkum v oblasti klíčových technologií

PEKING, 8. září 2022 /PRNewswire/ — „Dobrý den všem. Jsem z modulu venku. Cítím se skvěle,” řekl čínský tchajkonaut Chen Dong, když minulý týden zahajoval svůj výstup do vesmíru.

Chen a jeho kolega z posádky Shenzhou-14 Liu Yang v pátek (2. září) během šesti hodin dokončili všechny výstupy do vesmíru, což značilo pátý výstup mimo čínskou vesmírnou stanici a první výstup z nově vypuštěného laboratorního modulu Wentian.

Od roku 2020 Čína úspěšně uskutečnila řadu misí, včetně základního modulu vesmírné stanice Tianhe, vesmírných lodí s posádkou Shenzhou-12 a Shenzhou-13 a nákladních vesmírných lodí Tianzhou-2 a Tianzhou-3, čímž dosáhla pozoruhodného pokroku v čínském kosmickém programu.

Nejen v oblasti letectví a kosmonautiky se čínští vědci již deset let snaží o dosažení průlomových objevů v klíčových technologiích, což je odrazem výzvy prezidenta Si Ťin-pchinga k rozhodnému úsilí o dosažení zásadních pokroků v klíčových technologiích v hlavních oborech.

V úterý Si při předsedání 27. zasedání Ústřední komise pro komplexní prohloubení reforem zdůraznil význam zlepšení nového systému mobilizace celostátních zdrojů na výzkum a vývoj klíčových technologií.

Si uvedl, že Čína by měla optimalizovat přidělování inovačních zdrojů na základě strategických potřeb země, posílit strategickou sílu země v oblasti vědy a techniky, výrazně zlepšit schopnost systematicky řešit klíčové vědecké a technologické problémy, pěstovat konkurenční výhody a chopit se strategické iniciativy v řadě důležitých oblastí.

Zvládnutí klíčových technologií

„Klíčové technologie nelze koupit nebo získat tím, že požádáte ostatní o laskavost nebo se doprošujete,” řekl Si během inspekční cesty na Institutu optiky a přesné mechaniky v Si-anu v roce 2015.

Čínský prezident od roku 2012 zdůrazňuje význam vědeckých inovací a zvládnutí klíčových technologií. Díky Siově inspiraci se podařilo dosáhnout průlomových objevů v řadě klíčových technologií a učinit velký pokrok na cestě k velkému cíli, kterým je stát se vedoucí světovou vědecko-technickou velmocí.

Výzkum a vývoj v oblasti klíčových technologií řeší hlavní potřeby státu. Špičková řešení podpořila realizaci velkých infrastrukturních projektů, jako je most spojující Hongkong, Ču-chaj a Macao a železnice mezi S’-čchuanem a Tibetem. Čisté a efektivní využívání zdrojů ropy a zemního plynu z mořského dna a uhlí, stejně jako rozvoj jaderných technologií nové generace, mají zásadní význam pro zajištění energetické bezpečnosti země.

Během epidemie COVID-19 dosáhla Čína řady průlomových objevů v oblasti vakcín, léků a testovacích činidel. Počet schválených nových léků třídy I v Číně se zvýšil z pěti před rokem 2012 na současných 79.

Nechybí ani řada úspěchů s celosvětovým dopadem. Čína například jako první na světě pozorovala trojrozměrný kvantový Hallův jev a řízené skládání grafenu s přesností na úrovni atomů a vyvinula první heterogenní výpočetní čip „Tianji” podobný fúznímu mozku.

Otevřené brány světu

V loňském roce Čína oznámila, že všem vědcům zpřístupní svůj Sférický radioteleskop s pětisetmetrovou aperturou (FAST), největší radioteleskop s plnou aperturou a nejcitlivější radioteleskop na světě. Do letošního června poskytl radioteleskop FAST observační služby 27 vědeckým projektům ve 14 zemích světa.

Zpřístupnění radioteleskopu FAST je jedním z příkladů toho, že Čína intenzivně rozšiřuje okruh svých přátel v oblasti vědy a techniky.

Na loňském setkání, které bylo spojením valných shromáždění členů Čínské akademie věd a Čínské akademie inženýrství (CAE) a celostátního kongresu Čínské asociace pro vědu a techniku (CAST), Si vyzval čínské vědecko-technické pracovníky, aby podporovali otevřenost, důvěru a spolupráci s mezinárodní vědecko-technickou komunitou, aktivně se podíleli na řešení hlavních výzev, kterým lidstvo čelí, a snažili se podporovat úspěchy vědy a technologických inovací ve prospěch více zemí a lidí.

Podle čínského ministerstva pro vědu a technologie navázala Čína v oblasti vědy a technologií spolupráci se 161 zeměmi a regiony, podepsala 115 mezivládních dohod a připojila se k více než 200 mezinárodním organizacím a mnohostranným mechanismům.

https://news.cgtn.com/news/2022-09-07/Why-China-is-speeding-up-research-on-core-technologies-1d8h2b5F89a/index.html

 

 

SOURCE CGTN

Go to Source