PEKING, 22. ledna 2024 /PRNewswire/ — Přístav Fu-čou na jihovýchodním pobřeží Číny se stal jedním z nejdůležitějších uzlů pro kontejnerovou dopravu a v roce 2022 se zařadil mezi 20 největších světových přístavů podle objemu nákladu.
Rušný přístav vypovídá o úspěchu Fu-čou, hlavního města jihovýchodní čínské provincie Fu-ťien, v rozvoji námořního hospodářství.
Tento perspektivní přístup známý jako “Fu-čou na moři”, jehož cílem je usilovat o hospodářský rozvoj na moři, je důležitou součástí dlouhodobého plánu rozvoje, který inicioval čínský prezident Si Ťin-pching.
Si, tehdejší stranický šéf města Fu-čou, byl pověřen vypracováním dvacetileté strategické vize hospodářského a sociálního rozvoje města, která plánuje cíle, kroky, rozvržení a priority jeho rozvoje na tři roky, osm let a dvacet let, známé jako strategie “3820”.
“Rozvoj města by měl zohledňovat nejen střednědobé a dlouhodobé rozvojové cíle na 10 a 20 let, ale také dlouhodobé rozvojové cíle na 30, 50 nebo dokonce stovky let,” zdůraznil kdysi Si.
Plán pro budoucnost
Před více než 30 lety mělo město Fu-čou, obklopené horami a řekami, slabé průmyslové základy, nízké daňové příjmy a špatnou dopravu.
Na to, jak najít východisko pro rozvoj města, myslel Si od svého nástupu do funkce stranického tajemníka v dubnu 1990.
Více než polovinu následujících dvou let strávil terénním výzkumem na nejnižší úrovni, než během Deng Xiaopingovy “jižní cesty” na začátku roku 1992 vycítil a využil příležitost, kterou mu poskytla poslední výzva k reformám a otevření Číny.
Pod Siovým vedením více než 1 600 kádrů provádělo výzkum a pořádalo schůzky k získání názorů na témata, jako je zemědělství a průmysl. Během půl měsíce bylo získáno více než 25 000 názorů veřejnosti.
Po desítkách revizí byl plán projektu přijat v listopadu 1992.
Podle plánu by se město mělo snažit dostat ekonomiku na další úroveň do roku 1995, přičemž hlavní ukazatele by se měly oproti roku 1990 zdvojnásobit.
Do roku 2000 by město mělo usilovat o to, aby jeho hlavní ukazatele, jako je úroveň měst a venkova na obyvatele, dosáhly úrovně rozvoje domácích vyspělých měst. Zhruba do roku 2010 by pak Fu-čou dosáhlo nebo se přiblížilo tehdejší průměrné úrovni rozvoje středně rozvinutých zemí nebo regionů v Asii.
“Tento plán, rozdělený do tří etap z hlediska ukazatelů – porovnání s námi, porovnání s okolními městy a porovnání s městy na stejné úrovni rozvoje ve světě – je zcela vědecký a systematický,” uvedl pro China Media Group Yan Zheng, tehdejší viceprezident Fujian Academy of Social Sciences (Fujianská akademie sociálních věd).
Využití silných stránek
Si předložil plán s vizí zaměřenou do budoucnosti a podpořil výstavbu “hospodářského okruhu Zlatý trojúhelník v ústí řeky Min-ťiang” a “Fu-čou na moři” jako důležitých součástí strategického projektu “3820”.
“Jak můžeme spravovat moře, když pevnina ještě není dobře rozvinutá?” ptal se Si. Tehdy se objevily pochybnosti. Si navrhl “přikládat mořským oblastem stejný význam jako obdělávané půdě a rozvoji moří stejný význam jako produkci potravin, aby se chapadla urychlení hospodářského rozvoje rozšířila ze souše na moře”.
Následně město Fu-čou zahájilo komplexní strategii rozvoje zaměřenou na klíčové pobřežní zóny a mořské oblasti.
Rozvíjela se odvětví, jako je námořní doprava a přístavní průmysl, a intenzivně se podporovala nově vznikající odvětví, jako je námořní biomedicína a výroba špičkových zařízení pro větrnou energii na moři.
“Si nám pomohl analyzovat výhody Fu-čou,” řekl Čao Ru-čchi, tehdejší ředitel kanceláře politického výzkumu městského výboru strany ve Fu-čou, a dodal, že východiskem je snaha o rozvoj od moře.
V letech 1992 až 1995 rostl HDP města Fu-čou průměrným ročním tempem 26,6 % a první cíl strategického projektu byl splněn za tři roky.
V souladu s plánem pro budoucnost dosáhlo město Fu-čou osmiletých a dvacetiletých cílů podle plánu.
Nyní se z Fu-čou stalo pobřežní město s jednou z nejaktivnějších námořních ekonomik v Číně. V roce 2022 přesáhla celková hodnota námořní výroby ve Fu-čou 330 miliard jüanů (přibližně 46 miliard USD).
Han Qingxiang, profesor stranické školy Ústředního výboru Komunistické strany Číny, řekl, že význam strategie “3820” dalece přesahuje rámec města.
“Od dvacetileté strategické vize města Fu-čou k cílům Číny do roku 2035 a od “Fu-čou na moři” k “budování Číny jako silné námořní země” neustále realizujeme a zkoumáme v souladu s myšlenkami dlouhodobého plánování, vědeckého řízení a koordinovaného rozvoje, které navrhuje strategický projekt “3820”,” řekl Han.
