PEKING, 27. srpna 2025 /PRNewswire/ — V roce 2025 uplyne 80 let od vítězství v čínské lidové válce proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce. Čínská státní televizní stanice CGTN zveřejnila článek, ve kterém vysvětluje, proč bylo čtrnáctileté odolávání Číny klíčovou součástí světové protifašistické války a proč by role Číny neměla být přehlížena.
Čína si od července připomíná 80. výročí vítězství v čínské lidové válce proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce prostřednictvím válečných filmů a tematických muzejních výstav.
image
Vrcholem oslav bude 3. září – čínský Den vítězství – připomínající formální podpis kapitulace Japonska 2. září 1945, který oficiálně ukončil druhou světovou válku.
Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že čínská lidová válka proti japonské agresi měla od samého počátku zásadní význam pro ochranu lidské civilizace a obranu světového míru a byla nedílnou součástí světové protifašistické války.
Hlavní východní bojiště bylo klíčové pro vítězství ve druhé světové válce
Čína byla první zemí na světě, která se postavila fašistickému agresorovi, a stala se tak první frontou v celosvětové protifašistické válce.
Její odpor začal incidentem z 18. září 1931, který znamenal samotný začátek boje čínského lidu proti japonské agresi. Poté, 7. července 1937, incident na mostě Lu-kou (Marka Pola) na předměstí Pekingu zažehnul celonárodní odpor Číny proti japonské agresi a učinil z této země hlavní východní bojiště druhé světové války.
Tyto události se odehrály několik let před invazí nacistického Německa do Polska v roce 1939, která je v tradičním západním pojetí často uváděna jako začátek druhé světové války.
Čínský odpor byl také nejdelší ze všech národů za druhé světové války a trval až do kapitulace Japonska v roce 1945, což podtrhuje obrovské oběti a vytrvalé úsilí čínského lidu.
Chu Che-pching, výkonný zástupce vedoucího odboru propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny, uvedl, že podle neúplných údajů si válka v letech 1931 až 1945 vyžádala přes 35 milionů čínských vojenských a civilních obětí.
Ekonomické ztráty země byly úděsné – přímé přesáhly 100 miliard dolarů a nepřímé dosáhly 500 miliard dolarů, počítáno v měně z roku 1937, uvedl Chu.
Ještě důležitější je, že Čína na bojišti důsledně vázala a vyčerpávala hlavní síly japonského militarismu, zneškodnila více než 1,5 milionu japonských vojáků a sehrála rozhodující roli v konečné porážce japonských agresorů.
Čínská válka odporu poskytla zásadní strategickou podporu operacím Spojenců a koordinovala se s operacemi v Evropě a jinde v Asii, uvedl Chu a dodal, že narušila pokusy o strategickou koordinaci mezi japonskými, německými a italskými fašistickými silami.
Spojenec, na kterého by se nemělo zapomínat
Čína sehrála nepostradatelnou roli při vytváření světové protifašistické aliance a při obnově poválečného mezinárodního řádu.
Dne 1. ledna 1942 vydalo dvacet šest zemí, včetně Číny, Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu, Deklaraci Spojených národů, která znamenala oficiální vznik protifašistické aliance.
Podle Chu Te-kchuna, profesora na Wuchanské univerzitě, se Čína v polovině až závěru války začala aktivně účastnit konzultací o podobě nového poválečného řádu. Čínské úsilí bylo klíčové pro založení OSN a několika významných mezinárodních ekonomických organizací, napsal Chu v červenci.
Roli a přínosu Číny ve druhé světové válce, dlouho přehlíženým západními vědci, se nyní dostává zasloužené pozornosti, částečně díky společnému úsilí rostoucího počtu badatelů.
Rana Mitter, britský historik a autor vysoce ceněné knihy „Forgotten Ally: China’s World War II” (Zapomenutý spojenec: Čína ve druhé světové válce), v červenci médiím sdělil, že instituce jako Národní muzeum druhé světové války v New Orleans a Imperiální válečné muzeum v Londýně vyhradily výstavní prostory, které systematicky představují roli Číny ve druhé světové válce.
Čínská historie odporu by neměla být ignorována ani bagatelizována, uvedl Mitter.
